Přeskočit na hlavní obsah

Novoluní

Kdy nás čeká další nejbližší novoluní? Máme to za pár - 19.2.2015  





Co vlastně novoluní je?


Jedná se o jednu ze 4 fází měsíce, kdy se měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí a my ho nevidíme. V tuto chvíli je Měsíc nejdál od matky Země. Nové začátky, to je to kouzlo co novoluní nabízí. Skrývá to už jen to slovo - NOVOLUNÍ -NOV. Něco nového. Někdy může být ale nový začátek i koncem , ukončení něčeho starého. Vnitřní přeměna. Nejlepší čas na bilancování a stanovení cílů.

Novoluní je temné a tiché, magické. Napětí by se dalo krájet. Energie všude kolem. Formují se nové nápady, myšlenky, předtuchy ale i intuice. Od novoluní nastává přechod do energetičtější měsíční fáze. Jsme nuceni k aktivitě. Máme před sebou hodně možností - jen po nich čapnout. Nov je zlom mezi vyčerpáním a přívalem nové energie. Něco začíná, něco končí...

Psychika bývá v tomto období oslabená a velmi nestabilní. Citliví jedinci jsou jako ode zdi ke zdi a neví proč. Pociťují osamělost, polemizují nad životem, zavalují je pesimistické myšlenky. Zhoršují se nemoci, přibývá úrazů a velmi se nedoporučuje podstupovat lékařské zákroky.

V novu nezatěžujte své tělo. Ať už vnitřně, tak i z té vnější stránky. Jezte lehkou stravu a hodně pijte, Nepřejídejte se a vynechte tučná jídla. Nejlepší forma stravování je pouze příjem ovoce a zeleniny. Tělo bude rádo a vy lépe přijmete napětí a příchod nového..




Komentáře

Okomentovat

Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...
Okomentovat
Další informace

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...
1 komentář
Další informace

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...
Okomentovat
Další informace